Facebook se mílovými kroky blíží k 1,5 miliardě uživatelů. Průměrný uživatel na něm měsíčně stráví 6 hodin a 44 minut. Šedesát procent ze 7 milionů Čechů používajících internet má na Facebooku svůj profil. Sociální sítě a Facebook především se stal běžnou součástí našich životů.
Asi všechny nás při otázce, co nám Facebook přináší, napadne taková ta klasika – kontakt se starými přáteli, získávání nových přátel, informace o akcích, spolupráce, sledování novinek, možná nějaký ten marketing. Sociální sítě mají ale mnohem hlubší dopady na celou společnost i na nás jako jednotlivce, což si často vůbec neuvědomujeme.
Kampaně, které pomáhají
Vzpomínáte na kbelíkovou výzvu? Billa Gatese, stovky celebrit a desítky tisíc lidí, kteří se na Youtube nechali polévat ledovou vodou? A pamatujete si, proč vlastně? ALS Ice Bucket Challenge byla masivní virální kampaň, která měla podpořit výzkum amyotrofické laterální sklerózy (také známé jako Lou Gehrigova nemoc). Tahle ledová švanda pomohla celkově vybrat přibližně 220 milionů dolarů (skoro 5,5 miliardy korun), které vystřelily výzkum nemoci raketově vpřed.
Zdroj: Flickr
Peníze získal například neziskový ALS Therapy Development Institute, který dal 4 miliony dolarů do výzkumných programů s nejlepší šancí na úspěch na vývoj léku. Čtvrtina z vybraných peněz šla na velmi důležitý program v rámci „precision medicine“ k nalezení vhodných terapií pro všechny podtypy nemoci. A 1,5 milionu získala také biotechnologická společnost Cytokinetics, která díky tomuto příspěvku postoupila do závěrečné fáze testování léku tirasemtiv, který pomůže pacientům s ALS výrazně zlepšit fungování jejich plic.
A říká vám něco It Gets Better Project? V minulém desetiletí se stále zvyšovalo množství sebevražd teenagerů, kteří byli šikanováni kvůli své sexuální orientaci. Zmíněná kampaň vedená Danem Savagem a jeho manželem Terry Millerem se jim ale právě snaží předat zprávu „Zlepší se to.“ Videa s touto zprávou nahrály desítky tisíc lidí a stovky mediálně známých osobností od prezidenta Obamy po Lady Gagu.
Možná jste zaznamenali každoroční Movember bojující za zvýšení povědomí o mužském zdraví a financující pomoc mužům trpícím rakovinou prostaty a varlat. I v Česku teď každý listopad plní fotky pánů, kteří si nechávají růst slušivé knírky.
Zaměstnanci GE Money Bank loni v listopadu.
A svou roli sehrály sociální sítě také při organizaci pomoci při zemětřeseních na Haiti 2010, v Japonsku 2011 či v Nepálu 2015. V USA to dokonce došlo tak daleko, že při zemětřesení ve Virginii 2011 lidé blíže epicentru varovali přes sociální sítě ty, kteří byli dál.
Tweety, které organizují revoluce
Zatímco se u nás Škromachovy selfie a hovory od bazénku šířené po sociálních sítích stávají národním koloritem a v USA se vyhrávají prezidentské volby díky množství „lajků“, v některých částech světa utvářejí Facebook a Twitter dění ještě zásadněji. Ozvěny revolucí v Tunisku, Egyptě, Libyi, Sýrii i v dalších zemích z roce 2011 označované souhrnně jako Arabské jaro stále ještě plní novinové stánky a svou obrovskou roli při jejich vzniku sehrály právě sociální sítě.
Zdroj: Blesk Zdroj: Flickr
Facebook a Twitter samozřejmě nebyly důvodem revolucí, ale byly nenahraditelným prostředkem pro organizaci tak velkých protestujících davů, že dokázaly sesazovat vlády. Twitter dokonce díky svým SMS bránám sloužil protestujícím k informování a probouzení revolučního nadšení, i když se vláda zrovna rozhodla částečně cenzurovat internet. Dle výzkumu Pew Research Center své politické názory na Twitteru sdílí v průměru 34 % uživatelů, ve zmíněných arabských zemích to ale dělá 7 uživatelů z deseti.
Takže až budete zase v hospodě diskutovat všechna pro a proti týkající se přílivu uprchlíků do Evropy nebo při kávičce vojenskou situaci Zintánské brigády a Libyjského štítu, vzpomeňte na Twitter. Ten to umožnil.
A nemusíme chodit ani tak daleko, pro organizaci protestů byly Facebook, Twitter a různé instant messaging služby využity i na Ukrajině nebo třeba při sociálních nepokojích v Anglii v roce 2011. Tehdy dokonce i britská policie zvažovala zablokování přístupu na sociální sítě.
Prokrastinace, která zvyšuje gramotnost
Je to možná zvláštní tvrzení, ale lidé nikdy nečetli a nepsali tolik, jak to dělají právě díky tomu, že tráví čas na sociálních sítích. Britská Národní společnost pro gramotnost (National Literacy Trust) prováděla výzkum na 3 tisících dětech a konstatovala jasnou přímou korelaci mezi jejich aktivitou na sociálních sítích a jejich gramotností.
A není to jen o gramotnosti – studie prezentovaná ve 119. výroční zprávě American Psychological Association potvrdila, že introvertní adolescenti mohou díky sociálním médiím velmi významně rozvíjet své sociální schopnosti. Prostě se cítí za obrazovkou bezpečněji, tak si zkusí se v komunikaci trošku odvázat.
Samozřejmost, která nás zničí
Kromě všech těch virálních kampaní a globálních dopadů mají ale sociální sítě také řadu skrytých a málo diskutovaných vlivů. Z šikany se kvůli nim stala kyber šikana, která online nabírá často horších forem, než jakou kdy měla její offline varianta. Ze sexuálního harašení se stal masivní online harassment. A dřívější drby na pavlači nahradilo narušování soukromí ničící vztahy i kariéry.
Že o ničem takovém nevíte a nikdy jste to nezažili? Nemohlo by to být tím, že jste konzervativní heterosexuální bílý muž ve středních letech?
Dva příklady za všechny. Své by mohly vykládat třeba bývalá srbská politička Vanja Hadzovic, která přišla o své místo na ministerstvu poté, co z Facebooku unikly její fotky. Nebo startupistka Gesche Haas, která od českého investora Pavla Čurdy obdržela romantickou zprávu „Hey G. I will not leave Berlin without having sex with you. Deal? Pavel“, a pak toho byla plná všechna startupová média.
Zdroj: Extra.ec
Existují ale ještě méně viditelné vlivy. Podle studie z University of Michigan užívání Facebooku zhoršuje naši náladu. Výzkum Hewlett Packard Labs naznačuje, že na sociálních sítích mnohem více podléháme sociálnímu nátlaku. Profesor Keith Wilcox z Columbia University tvrdí, že sociální média snižují naši sebekontrolu, což následně vede k tomu, že více utrácíme. Dle Nuclues Research je u uživatelů sociálních sítí pozorovatelný průměrný pokles produktivity o 1,5 %. A lidí závislých na Facebooku je už tolik, že dokonce vznikla tzv. BFAS – Bergenova škála závislosti na Facebooku.
A co si z toho všeho vzít? No, snad se z nás nestanou zapomětlivá, impulzivně nakupující a asociální monstra v depresi s diagnózou skolióza zad způsobená smartphonem.
